Dneska jsem se vzbudila
asi v 10 a měla hrozně plánů co musím všechno stihnout. Od hledání bytů,
cvičení až po manikůru. No stihla sem si domluvit jen 1 schůzku. Ani moc nevím,
jak to dělám, že ten čas běží tak rychle.
Byli jsme domluvený na
17:30, tak jsem si řekla, že se zase projdu. Za 40 minut jsem tam byla. Ani
jsem se moc neztratila a cesta byla krásná. Svítilo slunko to okolí bylo
krásný. Prošla jsem parkem a byla u baráku. Marco, ten co bydlí už v tom bytě,
hned přiběhl a popsal mi, kde co je. Supermarket CONAD, park, bary, …Pak řekl,
že ta zóna je krásná a klidná a že ten byt je ale o něco horší. Tak jsem čekala
nějakou hrůzu, typu byt Pierpaola. Ale hned jak jsme vešli, tak mi ten byt připadal
docela hezkej. Navíc hned na mě koukal černobílej kocourek. Marco mi tedy
ukázal kuchyň, koupelnu, která se bude od pondělí rekonstruovat, a můj pokoj.
Mně se líbil. Byl jendoduchej, docela útulnej, s manželskou postelí,
velkou skříní a stolem. Pak jsme ještě dali kafe a vyrazili, protože Marco měl
domluvenou nějakou schůzku, kterou kvůli mně později odložil. Nastoupili jsme
do jeho červenýho kabrioletu, aby mi mohl ukázat a popsat ještě to okolí
podrobněji. Zjistila jsem, že do školy je to vážně kousek, což mi přišlo super.
Zvlášť po tom, co teď z periferie chodím každý den do centra asi hodinu.
Marco pak nabídl, že
zajdem ještě na likér. Koupil SPRITZ a chlebíčky různých druhů, které byly moc
dobré. No a pak už mě jen odvezl zpátky domů. Po cestě jsem řekla, že ten byt
teda beru. On, že je rád, že mě taky bere. Protože už několik lidí odmítl. Ale že
vše vlastně rozhodl kocour, který je normálně plachý a cizích lidí se bojí. A
když jsme seděli v kuchyni, tak přišel. Což nikdy předtím neudělal. Tak
jsem byla ráda.
Doma už na mě čekal Luca,
dal si víno, já čaj, protože jsem byla docela zmrzlá a šli jsme do ´´centra´´.
Prý musím ochutnat specialitu Rimini. Přijeli jsme do nějakýho stánku, kterej
vypadal jako fast food na Václaváku a objednali Cassone di Rimini. On pikantní
a já na klasiku s rajčaty a mozzarellou. A k tomu samozřejmě lahvičku
vína. Jedli jsme venku a byla neskutečná zima. Cassone je vlastně taková kapsa
naplněná různými omáčkami. No ta moje byla samozřejmě lepší…
Dojedli a dopili jsme a
dohodli se, že se přesuneme do centra. No, pár věcí v centru jsem viděla,
ale nakonec jsme skončili v takovým pajzlu, kde prý hrajou skvělou hudbu
(no nevím..). Dali jsme další sklenku, pak přišel ještě jeho kámoš Matteo, na
kterého jsem se docela těšila. Chvíli jsme povídali. Pak se přidal další Ital
(myslím, že Lorenzo). Později jsem se dozvěděla, že je to bývalý spolubydlící
Mattea. No pak se milí Italové rozhodli, že si dají trávu. Tak jsme šli ven,
oni si zahulili a pak vlastně celej večer stál za nic. Možná to bylo tím, že
jsem byla jediná střízlivá a nechápala jsem jejich zhulenej humor…No radši jsem
šla telefonovat….Pak jsme jeli zpátky domů a po cestě se ještě stavili pro
gelato. Chtěla jsem Bacio, protože to je moje oblíbená příchuť. Měli dva druhy,
tak jsem si dala oba a bylo to opravdu moc dobrý.
Snědli jsme jí doma a šli
spát. A já už se těšila, že se zítra konečně přestěhuju a zabydlím….
Žádné komentáře:
Okomentovat