čtvrtek 15. října 2015

1.10.2015

Dneska jsem se probudila asi v 10 a vůbec se mi nechtělo vylézt z postele, protože to bylo nejtepplejší místo v pokoji. Tak jsem se v ní nasnídala i namalovala. A nejradši bych v ní zůstala celý den. Venku je mega hnusně, zima a prší….Ale musela jsem dojít do Ufficio internazionale, kde jsem se zaregistrovala, dostala jsem welcome kit, ale kartu, která se mi bude potom hodit na campusu mi dají nejspíš až zítra. Teda doufám. Doprovodil mě tam i Marco, který rozhodl, že jelikož prší, pojedeme autem, takže super. Potom jsme měli domluvenou schůzku s majitelkou bytu, Marou, která mi byla velmi sympatická a půjčila mi teplou deku a hlavně peřinu, tak uvidíme, snad už mi dneska v noci nebude klendra. Poté Marco navrhl, že bychom mohli jet do nákupního centra, to jsem samozřejmě neodmítla!!! Dali jsme si tam nějakej malej wrap, jakože na oběd a vyrazili do obchodů. Marco si koupil takovou šílenou zelenou mikinu (která se mi vůbec nelíbí). Ale byla zlevněná z 30 na 10 éček, takže neber to! Já si koupila akorát přenosnou nabíječku na telefon, protože se mi pořád vybíjí a hlavně v těch nejmíň vhodných chvílích. Pak jsme ještě oba chvíli hledali mikinu pro mě, aby mi doma nebyla zima, ale nakonec jsme to vzdali, protože nás oba bolela hlava, krk a máme rýmičku. Přijeli jsme domů, uvařila jsem čaj a ustlala si novou postel. Už se do ní úplně těším. Marco mi pak půjčil zatím svoji mikinu, která je moc hezká, ale bylo trochu obtížný se do ní navlíknout, má šikmej zip….
Pak jsem si dala sraz s jednou Slovenkou, Dominikou, která je tu taky na Erasmu. Sraz jsme měly na Piazza Cavour, kam jsem samozřejmě přišla pozdě. Ale Domča byla moc fajn, všechno mi ukázala, vzala mě do studentského baru (kde už jí všichni znali) a původně jsme si chtěly dát kafe. Nakonec jsme skončily u pivka jako správná Češka a Slovenka. Jelikož v baru byla známá firma, dostaly jsme zdarma piadinu. Což je vlastně taková tortilla, ve které byla šunka a sýr. Je to vlastně to stejný, co mi vařil Vito! Pokecaly jsme, vyprávěla mi o různých lidech a o všem. A taky znala Pierpaola!! No bylo to moc fajn, ráda jsem slyšela skoro rodný jazyk. Pak jsme se kolem půl deváté rozloučily a já vyrazila domů.
Nejsem zastánce aplikací typu Tinder, ale protože tu ještě moc lidí neznám a s Erasmákama asi moc do kontaktu nepřijdu (navíc Domča říkala, že to není tak, že by byli jedna velká rodina), tady v Itálii ji používám. Seznámila jsem se tam s Davidem, který mě pozval na dnešní Festa delle cantinette. Vůbec jsem nevěděla co to je a navíc už jsem šla domů. Bylo asi devět. Tak jsem si původně myslela, že nepůjdu….Doma jsme se chvíli dívali na televizi, Baloo se konečně nechal hladit (není moc důvěřivý). Pak jsem si udělala večeři, těstoviny se zeleninou. Jen jsem to smíchala a přidala trochu olivovýho oleje. Za to se mi Marco teda mega vysmál, ale mně to chutná…
Nakonec jsme se teda s Davidem domluvili, že na tu festu půjdu. Dali jsme si sraz u Arco d´Augusto, ale až v 22:30, což jsem si říkala, že je mega pozdě a z bytu se mi vůbec nechtělo…Ale šla jsem…Po cestě se mi ještě na whatsapp ozval profesor, takže super. 
Dorazila jsem k oblouku, chvíli čekala, ani sem pořádně nevěděla, jestli toho Davideho poznám. No naštěstí poznal on mě, asi taky proto, že jsem byla jedinej člověk, kterej tam stál. Vyrazili jsme teda na tu festu a později jsem se dozvěděla, že to znamená, že je otevřená každá hospoda, jedna vedle druhý a chodí se z jednoho lokálu do vedlejšího. No už z odpoledne s Domčou jsem měla dvě piva, tak jsem si na festě dala ještě další 3 a panáka. No, tak je asi jasný, jak jsem dopadla. Ale nezvracela jsem. Bylo to fajn, poznala jsem zase nový lidi. I nějaký holky konečně, i když si teda vůbec nepamatuju jména. Vím, že jedna byla Rumunka a pracuje v mekáči v tom obchodním centru, kde jsme dneska byli s Marcem.


Abych to shrnula, další fajn den, kdy jsem poznala plno nových lidí. Ještě jsem zapomněla na Marcovu kámošku, kterou jsme potkali v tom obchoďáku, která byla v 9. měsíci, těsně před porodem, ale vykračovala si tam. Prý chtěla přivolat ten porod…Tak snad se povedlo… Aby všechno nebylo tak růžový, tak jsem taky chytla rýmu a nemůžu vůbec mluvit….

Žádné komentáře:

Okomentovat